dnes je: 23.04.2017 svátek má: Vojtěch

historie obce

      Vesnice Pleše, vzdálená 2,5 km od Kardašovy Řečice, má jméno od povahy půdy, na níž vznikla. Buď, že byla holá uprostřed lesů, nebo pro vysokou polohu nad nejbližším okolím, nebo? slovo ples se přikládá též významu hory. V latinském nekrologiu fary řečické píše se jméno vesnice zkráceně de Ples, později de Pless. V české listině r roku 1384 píše se jednou v Plesi, nebo v Plesiech (v Pleších).

 

     Za dávných dob mnozí osídlenci nezůstávali v Řečici, protože tam byla krajina nezdravá (jezdilo se přes brody potoků). Stěhovali se na suchá místa, na kopcovitou část Pleší. Vesnice je vystavěna na východním sklonu hory Chlum. K obci plešské patří ještě panský dvůr lhotecký a pohodna na Fejralkách.

 

     Za starých dob měla obec Pleše stejný osud jako Řečice. Osazeny byly lidem českým dávno před rokem 1200 a spolu s Řečicí se dostaly v držení pánů z Hradce. O domácích vladykách není zmínky, takže vzniká domněnka, že Pleše bývaly obcí svobodnou, a teprve za pánů z Hradce přijaly poddanství buď dobrovolně nebo s přinucením. V této době patřila obec k nejvýnosnějším vesnicím pánů z Hradce. V roce 1297 byla obec rozdělena na dvě části. Horní část směrem k Chlumu si podržel Oldřich z Hradce. Dolní část směrem k Řečici připadla za podíl Sezimovi z Ústí.

 

     První česká listina o Pleších je z roku 1384. Tato listina pojednává o založení poplužního dvora.  Po Sezimovi z Ústí obdržel Pleše jeho syn Jan z Ústí, který měl sídlo při dvoře plešském, nebo nějakou tvrz poblíž tohoto dvora. Plešský dvůr je asi nejstarší a byly u něho tři lány pozemků. 

 

     Starší část Pleší je vystavěna v nepravidelném kruhu (spíše podkovy) kolem široké návsi, na níž stojí od 17. století kaple Sv. Jana a Pavla, v kterém se o křížových dnech a v neděli po Sv. Janu a Pavlu konaly bohoslužby. Asi v roce 1660 věnoval Jan Řehna 6 kop krejcarů kapli plešské. V roce 1706 byla kaple nákladem obce plešské opravena. V kapli je umístěn historický zvon, který má na horním okraji napsáno staročeštinou:

„Tento zvon je udělán k chvále boží a k svatému Janu Burianu do Pleší r. 1560“.

Z tohoto letopočtu je zřejmé, že původně byla kolem 15. století vystavěna pouze zvonice, kde byl tento zvon umístěn, a teprve později, t.j. v 17. století, byla provedena přístavba s oltářem směrem ke Kardašově Řečici. V roce 1826 byly zakoupeny do kaple varhany.

 

     V jihozápadním konci vesnice se nachází panský dvůr, kolem něhož vedla stará cesta z Řečice do Pleší, odkud vycházela „Branou“ v severozápadním koutě návsi dále k Soběslavi.

 

     Když byla roku 1833 vystavěna nová erární silnice od Řečice k Dráchovu, vznikla na severozápadě podél této silnice nová osada zvaná „Kunratice“. V témže roce byla v dnešním hostinci čp. 60 zřízena poštovní stanice, kde docházelo mimo jiné k přepřahání koní. Tato poštovní stanice však byla v provozu pouze jeden rok. V roce 1834 byla přeložena do Kardašovy Řečice.

 

     V roce 1862 měla obec 570 obyvatel v 69 domech a v roce 1890 468 obyvatel v 75 domech.

 

     V Pleších byla také škola, která byla zřízena v obecním domku pod rybníkem Stávkem, asi v místech, kde se dnes nachází dům čp. 36, který zde postavil obchodník Jaroslav Malina a zřídil v něm krám se smíšeným zbožím.

 

     Po druhé světové válce cca 1948 byla u Pflegrů čp. 62 otevřena mateřská školka. Později asi v roce 1952 byla přestěhována k Poláčkovým do čp. 88. Zrušena byla v osmdesátých letech minulého století.

 

     V roce 1910 byl v obci zřízen nový hřbitov s márnicí.

 

    V roce 1924 by z iniciativy místních spolků a občanů postaven pomník padlým vojákům za první světové války. Pro tento účel bylo vybráno prostranství na vyvýšeném místě před domem čp. 25. Kolem byla zřízena zahrádka. V roce 1987 byla pro špatný stav provedena rekonstrukce zahrádky a bylo zhotoveno nové oplocení.

6bb
OÚ Pleše 2005 | vytvořeno redakčním systémem Obecniurad.net od 2best
0